Jak zefektivnit práci s nalezenými zdroji

Už při definici tématu jste našli dost stránek, které jsou zajímavé. Najdete knihy, články z časopisů, www stránky. Jak optimalizovat postup od hromady zdrojů k dobré seminárce?

První cestou je aktivní čtení. O tom jsme povídali už při definici problému. Text čtu s otázkou a tužkou. Otázkou poměřuji všechna tvrzení v textu, tužkou rozlišuji

• důležité od nedůležitého (podtrhávání, zvýraznění),
• fakta od názorů (různé typy zvýraznění),
• problémy a otázky (poznámky na okraji, nejasnosti formulované do podoby otázek)
• klíčová slova pro další hledání (především specifická slova a jména lidí a organizací)
• údaje, které pravděpodobně použijete v seminárce (kvůli citování – viz dále)

Cílem aktivního čtení je číst text jen jednou a na jedno čtení z něj vytáhnout maximum. Pomáhá, když si k delším textům opatříte krátké shrnutí nastíněných faktů a otázek. Shrnutí je dobré dělat po cca 10 stránkách, osvědčují se žluté lepící lístečky.

Těžko ale mohu číst každý text tak důkladně, musím vybírat, co číst. Proto před tímto důkladným čtením zařaďte rychlé prolétnutí textu. Čeho si všímat:

• Je text dostatečně kvalitní? Tedy: pokud nejde o seznámení s problematikou (poslouží např. skripta), vyhovuje text mým požadavkům? Je autor textu odborníkem v daném oboru? Umí věci vysvětlit? Čte se mi text dobře? Pokud se nečte dobře: existují alternativy?
• Hodí se mi text v tuto chvíli? Je možné, že v té fázi řešení, ve které se nacházíte, nemáte pro dobré porozumění textu zatím některé podstatné informace nebo vám chybí základní přehled v uváděné problematice. Pak text odložte a zkuste se zamyslet, které údaje potřebujete, abyste byli schopni text číst. Opět jako informační požadavek – jaké informace přesně potřebuji, v jaké formě je potřebuji, kdo je schopen je v této formě vyprodukovat.

Pokud se text v tuto chvíli hodí:

• je text dobře strukturovaný?
• řeší/týká se mnou řešeného problému?
• je vidět, že autor problematice rozumí? (jak to poznám? dobrá struktura, přehledné vyjadřování, odkazy na zdroje (nevymýšlí si?), různorodost zdrojů (nenabízí autor zúžený pohled na problém? pokud ano, jak doplnit o další pohledy?),

Napište si stručné shrnutí textu: otázku/problém, hlavní myšlenku nebo linii hlavní úvahy, otázky, fakta. Toto shrnutí se bude hodit mj. do anotovaného přehledu zdrojů, odevzdávaného do konce šestého týdne.

Druhým kritickým bodem čtení textů je schopnost ocitovat v seminárce ty správné údaje ze správných zdrojů. Samozřejmě bez dodatečné námahy. Pokud už při čtení označíte, co chcete použít, práci to usnadní. Nezapomeňte, že ke každému citovanému textu potřebujete nějaké údaje do seznamu použitých zdrojů, poznamenejte si je! Např. u webových stránek nezapomeňte úplnou adresu stránky (tedy když adresu zkopíruji do prohlížeče, objeví se mi ten text, který jste použili, nikoli hlavní stránka použitého webu) a datum, kdy jste text našli na webu.

Každému vyhovuje jiný způsob aktivní práce s textem. Uvedený příklad je ilustrativní, způsoby aktivní práce s textem mohou být různé, ale měly by dávat stejný výsledek – efektivně zpracovaný text, do kterého se nemusíte pracně vracet.

Pořádek v odkazech – del.icio.us

del.icio.us jsou Oblíbené v Internet Exploreru (Záložky v Mozille, anglicky Bookmarks, dál jim budu říkat záložky) převedené do webové aplikace a zbavené většiny problémů, které seznam oblíbených položek/záložek v prohlížeči má.

Tři hlavní rozdíly proti záložkám v prohlížeči jsou:

• záložky nejsou členěny do stromové struktury, ale popisovány pomocí tzv. tagů (v podstatě klíčových slov, každá záložka může mít víc takových slov). U del.icio.us je vhodné používat anglické tagy, snáz pak vyhledáváte u ostatních.
• záložky jsou (neumožňuje-li konkrétní služba jinak) veřejně přístupné. Výhoda: můžete snadno hledat v záložkách ostatních. Nevýhoda: možná nechcete, aby všechny vaše záložky byly veřejné.
• nejste závislí na konkrétním prohlížeči na jednom počítači – záložky jsou viditelné a spravovatelné z webu

Del.icio.us, podobně jako další služby, je možné integrovat do prohlížeče.

Dobrý přehled o del.icio.us poskytuje Wikipedia.

Del.icio.us není samozřejmě jediným nástrojem pro social bookmarking, jak se tato služba nazývá. Čeho si všímat při výběru nástroje na správu záložek popisuje článek Search for the Ideal Social Bookmarking Service.

Jak správně citovat

Proč citovat, proč uvádět zdroje

1. práce je důvěryhodnější, když máte hlavní argumenty podloženy autoritami z oboru
2. nerozlišení vlastních a cizích myšlenek je porušením autorského zákona (když vydáváte cizí myšlenky/texty za vlastní)
3. práce vypadá líp, když uvádíte “solidní zdroje” – např. věhlasné ekonomické časopisy
4. v práci snáze udržíte “vyprávěcí linku”, když nemusíte všechno zdůvodňovat, a odkážete se na zdůvodnění uvedené v literatuře.
5. čtenář si může ověřit, co píšete, a dohledat ve vámi uváděné literatuře další podrobnosti
6. z práce je patrné, že čtete autory, kteří se věnují Vašemu tématu, že si nevymýšlíte.

Jak uvádět v práci zdroje

Seznam všech použitých zdrojů dejte na konec své práce. Obvykle bývá pojmenován “Seznam použitých zdrojů” nebo “Seznam použité literatury”.

Citování upravuje norma ČSN ISO 690, která říká, jaké údaje je nutné o jednotlivých typech publikací uvádět. Existuje velmi dobrý generátor na stránkách www.citace.com. Klíčem k dobrému použití je správně rozlišit, o jaký typ publikace jde. Při rozlišování pamatujte, že použité zdroje mají být především dohledatelné. Bude publikace jednoznačně dohledatelná z údajů, které o ní uvádíte?

Jak používat citace v textu

Dvojím způsobem:

1. jako přímé citace (tedy doslovně převezmete text). Používejte pouze u zvlášť trefně formulovaných myšlenek, které je velmi těžké tak trefně vyjádřit vlastními slovy. V celém textu by takových doslovných citací nemělo být víc než cca 5%. Jedna přímá citace by také neměla přesáhnout jednu větu, jinak si narušíte styl seminárky a seminárka se bude číst hůř.
2. jako parafráze, tedy vyjádření přebírané myšlenky vlastními slovy. Týká se to všech čísel, údajů a myšlenek, které přesahují obecnou znalost potenciálních čtenářů vaší práce.

Text je potom nutné provázat se seznamem zdrojů. Nejvhodnější způsob je pomocí poznámky pod čarou. Podívejte se na příklad.

Příklad

Máte knihu, z níž chcete citovat údaj uvedný na str. 50. Do textu seminárky uvedete tento údaj, k němu přidáte poznámku pod čarou (ve Wordu: Vložit – Odkaz – Poznámka pod čarou), do poznámky pod čarou uvedete autora, název a číslo stránky. Do seznamu literatury pak uvedete všechny potřebné údaje o knize, jak je můžete vygenerovat např. pomocí serveru www.citace.com.

Je patrné, že zdroje uvedené v poznámkách pod čarou budou odpovídat zdrojům uvedeným na konci práce v seznamu zdrojů.

Jaké zdroje pro seminárku používat a jaké ne

Chcete-li, aby vaše práce měla úroveň, citujte pouze publikace, kde jsou údaje ověřitelné a u kterých je přímá vazba na konkrétní data. Necitujeme tedy:

1. z novin, protože údaje nejsou ověřitelné
2. ze skript a učebnic, protože údaje jsou sice ověřitelné, ale obvykle chybí přímá vazba na konkrétní data (autoři skript a učebnic kvůli plynulosti textu neuvádějí zdroje úplně “správně”)
3. z jakýchkoli dalších zdrojů, u kterých máte pochybnosti o ověřitelnosti údajů a vazbě na konkrétní data.

Citujeme pouze zdroje splňující kritéria ověřitelnosti a vazbu na primární data (tedy statistiky, studie, odborné články atd.). U novin, skript a podobných zdrojů najděte alternativní zdroj, uvádějící tytéž údaje.

Pár rad

• monografie obvykle poznáte podle ISBN, seriály podle ISSN
• nemůžete-li najít plný text, zkuste plnotextové báze (např. ProQuest, EBSCO nebo JSTOR)
• u webových stránek si poznamenejte celou dlouhou adresu stránky, tedy např. http://www.greenchameleon.com/gc/blog_detail/folksonomies_and_rich_serendipity/ místo samotného serveru (http://www.greenchameleon.com/)
• u webových stránek a dalšího proměnlivého obsahu uvádějte vždy datum citace, tedy datum, kdy jste text na webu četli

Plagiátorství

Plagiátorství je vydávání cizích myšlenek za vlastní. Čtete, jak se mu vyhnout.

Ptejte se!

Nevíte, jak citovat konkrétní dokument? Co použít jako zdroj a co ne? Jak rozhodnout, co je obecná znalost a u čeho už uvádět zdroj? Ptejte se, odpovím. Je to snazší, než potom pracně dohledávat, odkud jste vlastně které údaje čerpali.