Baví vás psát nebo číst o širokých tématech typu globální oteplování, automobily ve městech, reforma školství? Podívejme se, jak lze takové téma učinit zajímavějším.
Prvním pravidlem je, že vás téma musí bavit. Najděte, co vás na tématu baví. Není to celé téma, vždy část. Můžete vycházet z osobního zainteresování na tématu (problému). A máme první zúžení. Přemýšlejte o příbězích v tématu, o nesrovnalostech, o sporech. Hledejte finanční pozadí sporů. Sledujte mediální tlaky.
Téma je navázané na problémovou situaci, kterou se v seminárce pokusíte vyřešit. Proto najděte na svém tématu problémy + proč jsou to problémy (Kdo vnímá tu situaci jako problém? A jak vysvětlit těm, co problém nevidí, že to problém je?). Přemýšlejte i o protiargumentech, tj. proč vámi definovaný problém může někdo vnímat jako neproblematický. Definice souvisejících problémů téma obvykle rozšíří – ale nevadí, aspoň máme zmapovaný terén. (K dobré definici problému se ještě vrátím v nějakém z dalších příspěvků.)
Čtěte. Ke každému tématu je spousta materiálů, podívejte se, o čem se píše. Ptejte se lidí, kterých se vámi vybraný problém týká. Rádi vám poradí a ušetří vám práci.
Rozlišujte fakta a spekulace. Jsou k vašemu tématu dostupná fakta? Těžko najdete dobré informace ke korupci ve fotbale. Nevyžaduje vaše téma dokončení vědeckého výzkumu, který teprve začíná? O vlivu modifikované sóji na zdraví asi nepůjde psát.
Zužovat můžeme místně (automobilová doprava v Praze, magistrála centrem města, cyklostezky v centru), časově (co je reálné změnit do dvou let, jak se situace vyvíjela v roce 2000), podle lidí či zájmových skupin (Auto*mat, magistrát – sepište si zainteresované subjekty), různých aspektů problému (jak efektivně prezentovat potřebu cyklostezek magistrátu, jak propagovat používání kola v Praze).
Podrobte své téma mnoha otázkám.