Blogy o vyhledávání

• Google Blogoscoped
• SearchEngineWatch
• Oficiální blog Google

Tyto blogy můžete sledovat např. pomocí RSS čtečky Bloglines.

Knihovna dokumentů mezinárodních organizací

Na stránkách diplomacie.info (portálu Asociace pro mezinárodní otázky) výhledově zřejmě vznikne zdařilá Knihovna dokumentů, kde budou ke stažení důležité dokumenty mezinárodních organizací. Teď je tam Charta Organizace spojených národů a Statut mezinárodního soudního dvora, Severoatlantická smlouva, Niceská smlouva, Všeobecná deklarace lidských práv a Statut Mezinárodního trestního tribunálu. Další budou doufejme přibývat.

Anotovaný seznam zdrojů

Připomínám, že 24. 3. 2006 je termín pro odevzdání anotovaného seznamu zdrojů k seminární práci. Pro odevzdání použijte přiložený formulář. Zdroje uvádějte podle normy ČSN ISO 690, viz http://www.citace.com.

Myšlenkové mapy

Myšlenkové mapy (mind maps, concept maps) mají za úkol zachytit složité problémy a vazby mezi jednotlivými částmi problému na jeden papír. Jsou ideálním nástrojem, pokud si chcete utřídit myšlenky nebo najít, co by mohlo být na nějakém tématu zajímavé.

Pravidla pro tvorbu myšlenkových map de facto neexistují, jde o to, abychom zachytili hlavní koncepty a vazby mezi nimi. Přidávám odkazy na dobrý přehled o myšlenkových mapách a ukázku takové mapy.

Snad jediné pravidlo: překreslujte. U složitějších problémů nenakreslíte dobrou myšlenkovou mapu napoprvé. Až při překreslení vystupují důležité vazby a ohniska zájmu. Já překresluji každou mapu tak čtyřikrát, než jsem spokojen s výsledkem.

Existuje taky spousta software pro tvorbu myšlenkových map. Obvykle ale tvůrce svazuje v jeho grafickém vyjádření. Čas od času prostě potřebujete do té mapy nakreslit něco, co ten zatracený software neumí. Lépe nebojovat a kreslit na papír. Do počítače překreslujte až hotovou mapu (chcete-li). Osobně používám Freemind.

Vhodná struktura tématu

Nabízím návrh struktury seminárky, který se osvědčil.

1. co je problém
2. proč je třeba ho řešit, proč je to problém
3. podmínky, které mají vliv na řešení (právní systém, národní mentalita, konkrétní místní podmínky, …)
4. jaké jsou dosavadní postupy řešení
5. v čem neuspěly
6. jak se stejný nebo podobný problém řeší v zahraničí (pečlivě vybírat, se kterým zahraničím srovnávat!; vybrat, kde to funguje i kde to nefunguje + proč; podmínky, za kterých to v zahraničí funguje)
7. jde to přenést k nám? (za jakých podmínek?; co je třeba změnit?)
8. aplikace u nás
9. možná rizika a omezení

Jak vymyslet dobré téma (2)

V minulém příspěvku jsme skončili tvorbou otázek. U otázek pamatujme na to, že jsou ty lepší a ty horší. Nám jde samosebou o nalezení těch lepších. Jak tedy nalézt dobré otázky?

• které posunou řešení problému dál
• nehledejme otázky typu ANO-NE (pouze vyjádříme názor, ale neřešíme, co z toho vyplývá)
• neptejme se ani po vině (kdo může za současný zoufalý stav?), nic tím nevyřešíme. Když se ptáme PROČ, pak jedině proto, abychom se vzápětí zeptali JAK s tím dál
• lépe se ptáme, když otázku klademe z pohledu člověka, který je odpovědný za řešení toho problému
• važme otázky na jejich zpracovatelnost (ne “spory světonázorů” jako je eutanázie, potraty atd., ale také ne otázky, ke kterým nenajdeme zdroje (korupce)

Dobré otázky jsou tedy takové, které se zabývají tím, JAK něco řešit. A ne něco, ale konkrétní problém.

Definici problému je také vhodné vázat na konkrétní situaci (tedy nevyřeším reformu vzdělávání, ale mohu přispět k řešení reformy vzdělávání na nějaké konkrétní škole).

Ptejte se! Choďte za lidmi, jejichž každodenní starostí je problém, který řešíte v seminárce. Ve své problematice se většinou vyznají a věnují se jí rádi. A vám mohou významně pomoci.

Jak vymyslet dobré téma (1)

Vymýšlení tématu je ze všech prací na seminárce nejtěžší. Téma má být kontroverzní, zajímavé, přínosné a zpracovatelné na 10 stránek. Jak toho docílit?

Kdybychom chtěli vymýšlet hned přínos práce, zasekneme se – je to příliš velký úkol. Prvním principem je rozdělit práci do menších kroků. A nechtějme po sobě hned geniální nápady – ty přicházejí jako součást méně geniálních nápadů. A těch méně geniálních je obvykle víc než těch druhých . Naším cílem tedy bude vyprodukovat dostatečné množství nápadů, ze kterých pak vybereme ty opravdu dobré.

Dobrým prostředkem je rozdělení práce na dvě neustále se střídající fáze -

• fázi vymýšlení (nebo také shromažďování materiálu) a
• fázi kritického hodnocení (vybírání dobrých alternativ).

K úspěchu ve vymýšlení patří ovšem i nutnost udržet se neustále aktivní v přístupu k tématu. Když čteme text, není to pasivní čtení, ale aktivní práce s textem – podtrháváme, vybíráme důležité, vymýšlíme otázky.
Použijeme-li pro začátek volné psaní, je to shromažďování materiálu. Stejně dobře můžeme materiál shromáždit i z článků na webu (je dobré sledovat zpravodajské weby – BBC, CNN, různé agregátory jako pravednes.cz, news.google.com a zpravodajství z konkrétní oblasti – např. Ekolist a další). Nebo z článků z novin.

Kritické hodnocení poté probíhá tak, že čteme text a zároveň do něj zatrháváme jistoty (podtrhávat rovnou čarou) a nejistoty či otázky (vlnovkou). Je užitečné dělat si do textu poznámky hned při prvním čtení, čtení je pak pozornější.

Další fází je tvorba otázek – např. tak, že vymyslíme z textu alespoň tři otázky. A to jsme už zase ve fázi shromažďování materiálu.